Egypťan Sinuhet

Autor: Mika Waltari
Originální název: Sinuhe egyptiläinen
Román

"Každý viděl, jak překapává voda ve vodních hodinách. Stejně plyne čas člověka, avšak tento čas se neměří hodinami, nýbrž jedině tím, co člověka potkává. To je veliká a vznešená pravda a člověk jí pochopí až ve dnech svého stáří, v nichž jeho čas plyne naprázdno a již ho nic nepotkává, ačkoliv myslí, že se děje mnohé - a teprve když se ohlédne zpět, zjistí, že se nic nestalo. Pokud totiž člověka potkává mnohé a pokud se jeho srdce mění a je nepokojné, potud mu může jeden jediný den být delší než rok, ba než dva roky, v nichž pracuje a žije prostý život, sám se neměně."

Nejznámější kniha finského spisovatele Miky Waltariho je psaná z pohledu samotného hlavního hrdiny Sinuheta. Egypťan popisuje svůj život od té doby, co jej našla jeho adoptivní matka Kipa, jak pluje v lodičce z rákosu po hladině Nilu. Kipa se svým mužem nemohou mít vlastní děti a proto se z malého chlapce radují a přijmou jej za syna. Sinuhet vyroste v chytrého a hezkého chlapce a po vzoru svého nevlastního otce Senmuta se stává lékařem. Kniha dále popisuje celý život tohoto lékaře, který prožil radosti a ještě více strastí.

Egypťan Sinuhet je kultovní kniha, kterou četly po celém světě masy lidí. Román byl poprvé vydán roku 1945 ve Finsku a je rozdělen do patnácti knih. Děj se odehrává ve starověkém Egyptě okolo roku 1300 př.n.l.

Tento román jsem měla v úmyslu přečíst již velmi dlouhou dobu, ale stále mě strašila jeho délka - osm set třicet stran. Po dlouhém vnitřím boji mezi pozitivním já a negativním já, jsem samu sebe přesvědčila, že uzrál čas a knihu jsem konečně přečetla.

Jazyk, kterým je kniha napsaná mě nadchnul, protože se mi kniha jednak dobře četla a také obohatila mou slovní zásobu. Není to ten typ knihy, kde se používají jen některá dobře známá slova a kde přechodník znamená sprosté slovo.Vtipné mi přišly i některé eufemismy (jestli to tak můžu nazvat), například mít sex = obveselovat se, vejít do ní, narodit se do chudé rodiny = narodit se s lejnem mezi prsty atd.

Děj knihy se sice odehrává v minulosti, ale obsah knihy je nadčasový. Situace, které se odehrávají ve starověkém Egyptě, se totiž mohou v jisté časové obdobě dít i v dnešní době. Charaktery lidí se taktéž nemění, a proto tuto knihu můžete s klidem naroubovat i na dnešní společnost.

Další významnou osobou v románu je kromě Sinuheta jeho sluha nebo otrok Kaptah, kterého nemůžu opomenout. Kaptah je velice vychytralý otrok milující sebe sama ale i Sinuheta. Jestli se někdo umí úspěšně pohybovat ve světě, ať vládne kdokoli nebo se děje cokoli, pak je to jistě Kaptah. Vždy umí zbohatnou a prokličkovat všemi "režimy" doby. Pro obyčejné smrtelníky je to neuvěřitelný člověk :D.

Abych knihu jen nechválila, musím poznamenat, že jsem román nečetla jedním dechem. Některé pasáže se mi zdály zbytečně zdlouhavé a moc mě nezajímaly, ale těch naštěstí nebylo mnoho. Pokud chcete číst nějakou pozitivní a milou knihu, Egypťana Sinuheta raději vraťte zpátky do poličky. Po dočtení knihy máte spíše depresi než cokoli jiného a když si zrekapitulujete celý Sinuhetův život, deprese se jenom prohloubí. Mika Waltari pry trpěl během třicátých let minulého století depresemi a zdá se, že knihu musel psát právě v tomto období. Vždyť i Sinuhet nakonec stále opakuje, že život je jen utrpení a bolest a smrt je vysvobození.

Egypťan Sinuhet je velmi vychvalovaná kniha s vysokým hodnocením. Mě osobně se líbila, ale na větvi jsem z ní nebyla. Rozhodně knihu doporučuji k přečtení, neboť má hodně co nabídnout, ale zázkraky bych od ní nečekala. Každopádně i zde platí, každý podle svého gusta. Někdo Egypťana Sinuheta miluje, někdo nenávidí, někomu se líbí a někomu je to fuk atd. a tak je to správné. Pokud chcete zjistit, co kniha udělá s vámi, měli byste si jí přečíst :)

84%